Z tohoto množství jsou dvě vánočky přes celý plech. Do 1/4 hrnku vlažného mléka rozmícháme lžičku cukru a rozdrobíme droždí. Hrnek zakryjeme ubrouskem a necháme vzejít kvásek. V kastrůlku rozpustíme máslo a necháme vychladnout. Rozinky přelijeme dvěma lžícemi rumu a promícháme. Do velké mísy nasypeme hladkou a hrubou mouku, přidáme lžičku soli, moučkový cukr, citronovou kůru z 1/4 citrónu a promícháme. Doprostřed uděláme větší důlek, vlijeme vykynutý kvásek, 350 ml vlahého mléka, 4 žloutky, zlehka tekutiny uprostřed mouky promíchneme a přidáme tekuté vychladlé máslo. Vypracujeme hladké a vláčné těsto - buďto vařečkou, těsto se musí odlepovat od stěn mísy i od vařečky a musí se v něm dělat bubliny, nebo ho zpracujeme v robotu - opět, těsto se musí odlepovat od hnětače a musí být lesklé a hladké. Lehounce povrch poprášíme hladkou moukou, zakryjeme čistou utěrkou nebo potravinářskou fólií a na teplém místě necháme kynout 2 - 4 hodiny. Doba kynutí závisí na teplotě v místnosti, na kvalitě droždí a míře propracování těsta. Jakmile do těsta uděláte prstem důlek, který se hned nevrátí zpět, a těsto zdvojnásobí svůj objem, vyklopíme jej na lehce pomoučený vál, zapracujeme do něj rozinky, případně mandle a rozdělíme na dvě poloviny, každou polovinu ještě rozdělíme na devět kousků a vytvarujeme z nich bochánky - vždy 4 větší a 5 o něco menších, tzn. že nám vznikne 18 bochánků. Bochánky necháme opět kynout asi 1/2 hod - hodinu. Po vykynutí z bochánků vyválíme cca 30 cm dlouhé válečky/prameny a spleteme. První patro - vždy pleteme odprostřed - upleteme cop z největších čtyř pramenů, druhé patro klasický cop ze tří pramenů, třetí patro jen stočíme poslední dva prameny. Spodní patro přeneseme na plech vyložený pečicím papírem, hřbetem ruky uděláme po celé délce vánočky doprostřed rýhu, aby další patro dobře sedělo. Položíme cop ze tří pramenů, opět hřbetem ruky uděláme po celé délce vánočky rýhu a nahoru položíme cop ze dvou pramenů. Konce vánočky přitiskneme a zastrčíme dospod pod vánočku. Copy moc neutahujeme, vánočka bude ještě kynout. Vánočku potřeme rozpuštěným máslem, posypeme mandlovými lupínky a necháme ještě půl až třičtvrtě hodiny kynout na plechu. Stejně postupujeme s druhou polovinou těsta. Pečeme ve vyhřáté troubě na spodním roštu na 180° asi deset minut, pak snížíme teplotu na 160° a dopečeme dalších asi 40 minut. Troubu při pečení pokud možno neotevíráme. Upečenou vánočku necháme ještě chvíli v otevřené troubě. Po vychladnutí pocukrujeme.
Tipy pro pečení vánočky: - Vánočku je možné samozřejmě potřít bílkem, který rozmícháme se dvěma lžícemi studené vody, vánočka se pak leskne. Babička potírala vánočku jen rozpuštěným máslem, chutná nám tak více, tak je v receptu máslo :-). - Na mouce záleží! Vždycky, odnepaměti se na vánočky a jiná kynutá těsta používala ta nejlepší mouka, takže nejlepší je nějaká výběrová nebo dvounulka. Mouka musí obsahovat co nejvíce lepku, jinak špatně kyne, nedrží bublinky a výsledný produkt se nemusí podařit (a často se nepodaří, proto tolik neúspěchů a strachu z kynutých těst :-) ). Takže kvalitní mouka je základ. - Droždí. Kupujte obyčejné naše droždí, Fala nebo jiné cizí droždí kyne moc rychle a po chvíli se kynutí zastaví, což pro naše potřeby není vhodné. Obyčejná kostka naší výroby je nejlepší. - Suroviny všechny musí být pokojové teploty. - Kvásek. Nesmí se spařit, takže jej nenechávejte samotný a hlídejte. Vzejde za pár minut, pokud nevzejde vůbec, ani se o těsto nepokoušejte, nevykynulo by. Pokud kvásek spaříte, tzn, že po vzejití spadne ještě sám od sebe v hrnku, tak je to taky špatně. Vánočku upečete, nicméně nebude tak nadýchaná. - Teplota při kynutí. Tohle je docela oříšek. Hodně lidí dává kynuté těsto na topení, ale tam je na něj moc horko, může spadnout/překynout, doporučuji spíše poblíž topení nebo poblíž sporáku, kde se vaří. Nedávám ani do trouby, kynutému těstu obvykle stačí zhruba pokojová teplota poblíž tepelného zdroje nebo sporáku. (pokud tedy nemáte doma patnáct stupňů). Těsto nesmí být v průvanu (např. u otevřeného okna apod), a to po celou dobu kynutí a ani po upečení. - Máslo přidáváme až nakonec, jakmile by tuk obalil nejprve mouku, špatně by se "nafukovala".
Z kila mouky jsou dvě velké vánočky přes celý plech.
Máta peprná patří
mezi nejpoužívanější rostliny. Latinsky se označuje jako
Mentha piperita či Mentha × piperita. Běžně se můžete setkat i s mnoha
lidovými názvy, které znějí pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové...
zobrazit článek
Hostinec - penzion Harcovna se nachází v turisticky atraktivní oblasti Moravskoslezských Beskyd, regionu frýdlantsko. Byl vystavěn v obci Nová Ves u silnice z Frýdlantu nad Ostravicí do Malenovic. Hostinec je jeden z nejstarších v celém regionu, jeho bohatá historie sahá až do 18. století, jak o tom svědčí zápis v místní kronice. Geografická...