Máta
Již u pradávných Arabů se máta těšila velké úctě a měla i kultovní význam. Nosili ji u sebe, aby odháněla mouchy a hmyz, byla též symbolem přátelství a lásky. Zajisté to souviselo s tím, že máta značně povzbuzuje a posiluje organismus. Zvyšuje tělesnou kondici (spolu s rozmarýnem), údajně pomáhá i při frigiditě a impotenci (spolu se saturejkou), posiluje celou nervovou soustavu.
Typickou vůni máty zná téměř každý. Tato aromatická léčivka by během léta neměla chybět ani ve vaší zahrádce. Na zimu si ji můžete usušit, zamrazit a používat ji na různé zdravotní neduhy až do dalšího roku.Význam v léčitelství
Listy máty obsahují silici (1 až 2 %) s hlavními složkami mentolem (asi 50 %).
Máta má tyto blahodárné účinky:- na činnost trávícího ústrojí
- pomáhá odstraňovat křeče, bolesti žlučníku, zastavuje zvracení
- povzbuzuje vylučování trávících šťáv
- působí protizánětlivě a proti nadýmán
- posiluje nervovou soustavu
- též podporuje funkci přídatných orgánů - jater, slinivky břišní a žlučníku
- inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest (rýma, kašel, bolest krku)
- bolesti a záněty zubů, dásní, zpříjemňuje a čistí dech
- pomáhá při zánětu kůže ve formě obkladu
- tlumí tvorbu mateřského mléka
- při nechutenství se podává mátový čaj, máta působí i proti nespavosti, stresu, bolestem hlavy a migrénám
- používá se také na snížení krevního tlaku a na posílení činnosti srdce
- dá se využívat také zevně a často se proto přidává i do různých mastí a balzámů. Mentol příjemně chladí a znecitlivuje. Pomáhá tedy na bolestivost, podráždění nebo na svědění. Je účinná například na léčbu ekzému nebo kopřivky.
Užívání máty se nepojí s téměř žádnými
vedlejšími účinky. Bylinka se dá bez obtíží užívat i dlouhodobě. Při lokálním
použití na kůži však může vyvolat alergickou reakci a stejně
tak zažívací potíže při použití vnitřním. Nedoporučuje se překračovat
doporučené dávkování.
Potravinářství
Čerstvé listy se používají do omáček,
moučníků, nápojů a salátů. Máta je jednou z ingrediencí do oblíbeného míchaného
nápoje Mojito. Používá se i k výrobě alkoholického nápoje, známého jako
"Peprmintka" nebo "Zelená". Ze sušených listů a vrcholků
stonků před rozkvětem se louhuje čaj, také se využívají při přípravě jehněčího
masa či zeleniny. Mentol se přidává také do ústních vod a zubních past,
žvýkaček, mentolových bonbonů a masážních gelů. Poslední dobou je ale
nahrazován mentolem uměle vyrobeným.
Mátový čaj si můžete připravit tak, že čerstvé či sušené listy zalijete vařící vodou, přikryjete a necháte 15 minut louhovat. Podobně si můžete připravit i domácí žaludeční čaj ze směsi bylin, kdy mátu pouze doplníte dalšími prospěšnými bylinkami, jako je květ heřmánku, kořen lékořice a proskurníku nebo plod fenyklu. Čaje se dávkují v množství jeden až dva šálky denně.
Pěstování
Máta
peprná málokdy roste volně v přírodě. Především se jí daří na vlhkých
nevápnitých půdách v polostínu,
ale může se vyskytovat i na sušších a slunných místech. Ze semen obvykle nevyrostou životaschopné
rostliny, nejlépe se rozmnožuje dělením trsů, řízky nebo oddenky, většinou na jaře nebo na
podzim. Pro svůj růst potřebuje hodně prostoru, a proto se nejčastěji pěstuje v
květináčích, aby nezastínila ostatní rostliny. Jakmile se rozroste, už
nepotřebuje téměř žádnou péči.
Čerstvé listy můžeme trhat celé léto. Nať se stříhá těsně před květem, nejlépe v poledních hodinách, protože tehdy obsahuje nejvíc silic. Za vhodného letního počasí tato rostlina dorůstá a může se sklízet podruhé. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35 stupňů Celsia, protože poté se silice ztrácí. Sušenou mátu je potřeba skladovat ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhla a neztratila své aroma.
Díky snadnému křížení existuje mnoho druhů rodu máta. Kromě máty vodní a klasnaté patří mezi nejznámější například máta vonná, máta okrouhlolistá nebo máta rolní. Samotná máta peprná se může vyskytovat v mnoha kultivarech, například máta peprná pomerančová, bergamotová, čokoládová, švýcarská či dokonce s vůní kolínské vody.
